Přeskočit na obsah

Wilhelm Wied

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vilém
Albánský kníže
Portrét
Albánský kníže Vilém (Wilhelm zu Wied)
Doba vlády7. březen 19143. září 1914
Úplné jménoWilhelm Friedrich Heinrich princ zu Wied
Narození26. března 1876
Neuwied, Německé císařství
Úmrtí18. dubna 1945 (ve věku 69 let)
Predeal, Rumunské království
ManželkaSofie Schönburg-Waldenburg
PotomciMarie Eleonora Albánská a Karel Viktor Albánský
DynastieWiedové
OtecVilém z Wiedu
MatkaMarie Oranžsko-Nasavská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kníže Vilém s chotí

Wilhelm Friedrich Heinrich, princ zu Wied (26. března 187618. dubna 1945), byl albánským knížetem od 7. března 1914 do 3. září 1914. Nominálně byl vládcem Albánie do ledna roku 1925, kdy byla vyhlášena republika.

V Albánii bývá nazýván Skanderbeg II. k poctě Skanderbega, významné postavy albánských dějin.[1]

Život a vláda

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Neuwiedu jako třetí syn Wilhelma, pátého knížete zu Wied (bratra rumunské královny Alžběty), a jeho ženy princezny Marie Oranžsko-Nasavské (sestra švédské královny Louisy).

Princ Wilhelm sloužil jako důstojník pruské kavalérie, předtím než se stal kapitánem německého generálního štábu v roce 1911.[2]

Kandidatura na albánský trůn

[editovat | editovat zdroj]

Albánie vyhlásila 28. listopadu 1912 nezávislost a stala se republikou. Požadavek na vytvoření autonomního státu, který předložili představitelé země osmanské vládě, osmanští ministři přijali. 17. prosince 1912 pak evropské mocnosti přiznaly zemi autonomní status pod svrchovaností sultána. 29. července 1913 byla v Londýně podepsána mírová smlouva, která Albánii již definitivně stanovila jako autonomní, suverénní a dědičné knížectví, jehož existence a neutralita byla garantována šesti velmocemi (Rakousko-Uhersko, Německo, Francie, Itálie, Spojené království a Rusko). Do zvolení albánského knížete měla nejvyšší moc vykonávat Mezinárodní kontrolní komise (MKK). Jako zájemci o albánský knížecí trůn se přihlásili např. italský markýz Giovanni Kastriota Skanderbeg d'Auletta nebo španělský šlechtic Don Juan de Alandro Kastrioti y Perez de Velasco, kteří odvozovali svůj původ od hrdinného Skanderbega, neměli však podporu velmocí, a tak nepřicházeli v úvahu. Stejně dopadli i kandidáti z Albánie nebo černohorský král Nikola I., neuspěli však ani kandidáti velmocí, většinou katolíci. Úspěšně dopadl až princ Wilhelm zu Wied z NeuwieduPorýní, jehož matkou byla nizozemská princezna a jeho vzdáleným příbuzným byl německý císař Vilém II. Rozhodujícím faktorem pro něj bylo to, že byl protestant a tedy přijatelný pro všechny.

Albánský kníže

[editovat | editovat zdroj]
Kníže Vilém a jeho žena Sofie přijíždí roku 1914 do Albánie

Wilhelm Wied dorazil do Albánie 7. března 1914[3] a za své sídelní město si vybral přístav Durrës (Drač); tak začala jeho dvousetdenní vláda v Albánii.

Nedlouho po vyhlášení nezávislosti Albánie však vypukla první světová válka a členové MKK jeden po druhém začali i se svými vojenskými jednotkami Albánii opouštět. Knížeti posléze došly finance a při muslimské vzpouře, která dorazila do Durrësu, vyhledal úkryt na palubě italské lodi Misurata, což v očích Albánců velmi snížilo jeho prestiž.

V zahraničí a diplomatické korespondenci byl uváděn jako suverénní kníže, ale v Albánii byl označovaný jako mbret (neboli král).

Jeho celý titul byl: Z milosti velmocí a vůle lidu Albánský kníže.

Exil a smrt

[editovat | editovat zdroj]

Po definitivním odchodu členů MKK a jejich vojenských jednotek nenašel kníže Vilém východisko ze své situace. Než se opět nalodil na loď Misurata, vydal prohlášení, v němž Albáncům sdělil, že neabdikuje, ale opouští zemi proto, že mu poměry neumožňují její řádnou správu. Kníže vyjádřil přesvědčení, že během jeho dočasné nepřítomnosti "si bude moci lid v klidu rozmyslet a najít pro sebe správnou cestu". Wied nejprve odcestoval do Rumunska, posléze byl jako major německé armády poslán na frontu do Flander. To jej zdiskreditovalo jako neutrální osobu, schopnou vykonávat funkci vladaře Albánie, především v očích Dohody.

V roce 1924 byla v Albánii vyhlášena republika a 31. ledna 1925 tím definitivně skončila Wiedova byť již pouze nominální vláda v Albánii. Když v roce 1928 prezident Ahmet Zogu obnovil monarchii a prohlásil se sám králem, kníže Wilhelm protestoval a znovu formálně potvrdil svůj nárok na albánský trůn pro sebe a své dědice.

Kníže Vilém se do Albánie již nikdy nemohl vrátit. Zemřel jako Wilhelm princ zu Wied 18. dubna 1945PredealuRumunsku. Je pohřben v Bukurešti. Po jeho smrti v roce 1945 připadl titul albánského knížete formálně jeho synovi Karlu Viktorovi.

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

30. listopadu 1906 si ve Waldenburgu v Sasku vzal za ženu princeznu Sofie Schönburg-Waldenburg (1885-1936). Měli spolu dvě děti:

  • Marie Eleonora (19. února 1909 – 29. září 1956)
  • Karl Viktor (19. května 1913 – 8. prosince 1973)

Tituly a vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  • 26. března 1876 – 7. března 1914: Jeho jasná Výsost princ Wilhelm Wied
  • 7. března 1914 – 18. dubna 1945: Jeho Výsost albánský kníže

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William, Prince of Albania na anglické Wikipedii.

  1. PEARSON, Owen. Albania in the Twentieth Century: a history. [s.l.]: I.B. Tauris, 2006. ISBN 1845110137. S. 568. (anglicky) 
  2. PEARSON, Owen. Albania in the Twentieth Century: a history. [s.l.]: I.B. Tauris, 2006. ISBN 1845110137. S. 50, 64, 292. (anglicky) 
  3. ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich, 1936. 652 s. Kapitola IX., s. 306. 
  4. a b c d e f g h i j wied. www.royalark.net [online]. [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 
  5. Sveriges statskalender. 1905 Dostupné online

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Fridrich Kare z Wiedu
 
 
Jan August Karel z Wiedu
 
 
 
 
 
 
Marie Sayn-Wittgenstein-Berleburská
 
 
Heřman z Wiedu
 
 
 
 
 
 
Vilém Solmssko-Braunfelský
 
 
Žofie Augusta Solmssko-Braunfelská
 
 
 
 
 
 
Augusta Františka Salmsko-Grumbachšská
 
 
Vilém z Wiedu
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský
 
 
Vilém Nasavský
 
 
 
 
 
 
Luisa Isabela z Kirchbergu
 
 
Marie Nasavská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Sasko-Altenburský
 
 
Luisa Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
 
Wilhelm Wied
 
 
 
 
 
Vilém V. Oranžský
 
 
Vilém I. Nizozemský
 
 
 
 
 
 
Vilemína Pruská
 
 
Frederik Nizozemský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
Vilemína Pruská
 
 
 
 
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Marie Oranžsko-Nasavská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
 
 
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Luisa Pruská
 
 
 
 
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu Albánský kníže
7. březen3. září 1914
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu Albánský kníže v exilu
19141945
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel Viktor